Thajsko - z Bangkoku do Sukhothai

Bangkok je hlavním městem Thajska a zároveň jakousi vstupní bránou do jihovýchodní Asie. A touto branou vcházím i jednoho večera já, když přistávám na mítním letišti. O Bangkoku by se toho dalo napsat strašně moc a myslím, že každý kdo tohle město navštívil jím musel být nějak poznamenán. Nebo alespoň já ano.

 První co se mi vybaví, když se řekne Bangkok je  hromada stánků a obchůdků v ulicích. Těžko říci kolik jich tu je, ale jsou jich tisíce. Dá se v nich sehnat snad úplně všechno. Polámala se Vám televize? Žádný problém, stačí najít ulici v centru, kde jsou stánky páječů a ti se vám na to mrknou. Sháníte obraz thajského krále? Opět stačí vědět kam zajít a tam jich jsou mraky. Koření, kytky, oblečení, matičky, vodovodní uzávěry ... prostě všechno se tu dá někde objevit. Speciální kapitolou jsou stánky a tržiště s jídlem. Ty se mi líbily snad ze všeho nejvíc. Pokud rádi ochutnáváte jídla cizích zemí, tak tu budete v sedmém nebi. Nabídka je tu  opravdu velmi pestrá. Jídlo tu hraje všemi možnými barvami a vůněmi, je připravováno přímo na ulici a je strašně moc dobré. Jen je toho většina pěkně pálivýho, pač Thajci rvou chili snad úplně do všeho. Já tu ochutnal kde co, ale beztak je nemožné stihnout ochutnat vše co se tu nabízí. Mají tu různé kuriozitky, jako pečené lepičí pařátky, žáby i na nějaký ty červíky jsem tu narazil. Ale tohle jsem zatím ještě neměl.

Bangkok je taky velkoměsto se vším všudy. Má asi devět milionů obyvatel a blíže neurčitý počet motorových skůtrů. A skůtry jsou naprosto všude. Proplétají se ulicemi mezi auty, po chodnících, občas i v protisměru. Do toho tu jezdí motorové vozítka Tuk-Tuk a všichni někam spěchají a troubí. Výsledkem je katastrofální dopravní situace a spousta smogu. Přejít silnici je tu otázkou několika minut a někdy se Vám to ani povést nemusí. Přednost pro chodce na přechodech tu neznají a tak to je někdy docela silný adrenalinový zážitek. Centrum Bangkoku taky nikdy nespí. Spousta tržišť tu funguje i přes noc a na známé ulici Khao San Road to tepe nepřetržitě 24 hodin denně. A vším tím zmatkem v ulicích se tu proplétají budhističtí mniši v oranžových úborech. Dokonalý kontrast. Budhistických chrámů a památek je tu hodně a chrámy se často tísní mezi moderními budovami. Architektura je to velmi zajímavá, ale o tom někdy jindy. Z památek jsem tu toho moc nenavštívil, pač z tohoto města budu odletat tak si to šetřím na později.

Z BKK dále mířím na sever Thajska, kde bych se chtěl podívat do místních kopců a hor. Po cestě navštěvuji několik budhistických chrámů a rozvalin z nichž nejzajímavější je určitě Sukhothai. To bývalo ve středověku hlavním městem Thajska a tak tu toho místní panovníci po sobě zanechali opravdu hodně. Dokonce je Sukhothai zapsán na seznamu památek UNESCO. Rozvalin je tu hodně a ještě k tomu na velké ploše, a tak si půjčuji kolo a brázdím mezi chrámy na kole, což je docela zábava. Je to moje první setkání s takovou architekturou a tak jsem nadšen.

 A kam se chytám dál? V plánu je prozkoumat Thajsko-Barmskou hranici na severu země a tak doufám, že další report na sebe nedá dlouho čekat. Pár foteček z dosavadního průběhu je na Picasu.