Přes thajský Bangkok domů

Tak už jsem doma. Sedím u počítáče, na stole se kouří z hrnku s čajem a za oknem sníh. Zimní pohoda, co mám rád. Ale ještě před třemi dny, když jsme byli ještě v thajském Bangkoku, tak bylo o poznání tepleji ... .

Z Bangkoku se více jak před dvěma měsíci startovala moje cesta po JV Asii. Za tu dobu se toho stalo pro mě opradu hodně. Podařilo se mi nakouknout do života místních lidí, poznat úplně jiný svět, kde věci fungují, (nebo spíše nefungují) úplně jinak. Svět, kde čas se měří, tak trochu jinak, a kde není o nouze o překvapení každý den - prostě Asii. Když jsem před pár měsíci do Bangkoku přiletěl, tak jsem nechápal, byl to šok. A teď, když z tohoto města odjíždím, mi připadá, že jsem se za ten čas na cestách, tak nějak dostal na "asijskou vlnu". Spoutu věcí, nad kterými jsem dříve žasl, mi tu připadájí najednou úplně normální. Příšerný provoz v ulicích, se po vietnaské zkušenosti zdá jako pohoda, jídlo z ulice ze kterého jsem měl ze začátku obavy mi po Laosu přijde jako super zdravotně nezávadné a smlouvání při koupi pár suvenýrů už mám v paži, pač v Kambodži to ani jinak nešlo. Prostě z každé země, kterou jsem navštívil jsem přivezl spoustu životních zkušeností a můj pohled na Asii a na lidi co tu žijí, je rozhodně jiný, než dříve. Ale o to asi u cestování jde - o poznání - okolí i sebe sama.

Když nad tím tak přemýšlím, tak se za ten rok na cestách přihodila spousta věcí. Člověk toho spoustu viděl a poznal. A jak jsem již jednou psal "štěstí je skutečné, jen když když je sdílené" a tak jsme rozhodl uspořádat promítání fotek s nějakým tím povídáním. Ještě nevím, kdy a kde to bude, ale bude to brzy. Info se ti určitě brzy dostane na email.

No a na závěr bych rád poděkoval všem fanouškům a fanynkám "Honzíkovy cesty". Opravdu díky moc za přízeň a brzy na viděnou.

P.S. A tradičně pro fotky z Bangkoku klikni sem.