středa 18. dubna 2012

Packhouse

Jak praví klasik, nikdy neříkej nikdy. A je to pravda. Když jsem byl na střední, tak jsme s Mižem strávili jedny pracovní prázdniny na brigádě v Tuřanské zelárně u pásu a čistili zelí, tak jsem se zařekl, že již nikdy na pásů pracovat nebudu, protože je to bylo na zbláznění. No a je to opět tady.



Mojí slibnou karieru rychlosběrače kiwi přibrzdil fakt, že náš indický boss nám nebyl schopen zaručit sbírání kiwi na každý den, dále pak pochybná organizace při samotném sběru a ještě pár dalších věcí. Navíc sběr samotný je pak hodně závislý na počasí - když je kiwi mokré od rosy nebo po deště, tak se nesbírá. Z těchto důvodů jsem se rozhodl  tuto prácí opustit a našel si práci novou v tzv. Packhouse. To je balička ovoce, kterých je tady v okolí v Te Puke docela dost a balí se tu samozdřejmě kiwi. Je to obrovská fabrika, kam se posbírané kiwi ze sadů doveze a zde se třídí, polepuje nálepkama, skládá do krabic a dává na palety. O proti práci sběru v sadu je to práce stabilnější, není tolik závislá na počasí a je pro seriozního zaměstnavatele. Ale jinak je to stejná otročina jako na sadu.




Pozice kterou zastávám se jmenuje Stacker a spočívá v tom polepovat a skládat krabice s kiwim co padají z pásu na palety a ty palety odvážet. Problém je v tom, že přísun krabic co padají z pásu se nedá nijak regulovat, a tak musíte fakt valit na plný obrátky, aby jste to stíhali. Krabice jsou různých tvarů a velikostí a samozdřejmě váhy. Nejtěžší váží okolo 10 kilo, ale většinou se berou dvě zároveň a na paletu se pakkládají do výšky 2,5 metru - takže opět celkem posilovačka. Přes den vám takto projde rukama cca 30 - 35 tun kiwi (záleží jak kdy). Což není zrovna málo. Taky jsem si všiml jednoho nepsaného pravidla pásové výroby, které se tu důsledně dodržuje a to, že pás se nikdy nesmí zastavit. Podle mě tu inženýři zapoměli schválně namontovat tlačítko STOP, protože i když vám krabice s kiwi skoro padají na zem, tak pás se zastavit nedá a vy to musíte prostě nějak zvládnout. Pracovní doba je tu dlouhá, tak 12 - 15 hodin denně 6 dní v týdnu. Ale v Te Puke se kromě práce bez tak nedá nic jinýho dělat, tak si člověk alespoň vydělá nějaký ten dolar na další cestu a z tohoto pohledu je to dobrá práce. A navíc tu máme docela dobré zázemí a hodný nadřízený.



Takže takhle to vypadá v mojí nové práci. Tak mi držte palce ať se z toho nezblázním a když si koupíte v obchodě kiwi, tak ať chutná.

 

3 komentáře:

  1. Zdarec Honzo. Právě jsem stáhnul jedno chlupaté zelené šišaté a zkouknul nový packhouse blog. Měl jsem nejdřív číst a potom žrát; už teď chovám ke kiwi téměř posvátnej vztah a pokud takových kiwištací budeš mít víc, budu muset založit vitrínu a chodit se jenom koukat... Jinak je to mazec, Tuřany hadra. Drž sa!

    OdpovědětVymazat
  2. Teda Honzo :-) slibuju, že do tvého návratu nesním ani jedno kiwi, i když nevím, jestli to sníží tvoje pracovní zatížení ... :-)
    Těším se na další fotky a hlavně na to, až se vrátíš a všechno nám to povíš :-))
    Katka

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Káťo a Kubo,
    to je od Vás hezký, že mi chcete ulehčit - docela mě to pobavilo. Ale myslím, že bude lepší, když občas nějaký kiwi slupnete a třeba to navodí krátkou vzpomínku. Mějte se moc hezky.

    OdpovědětVymazat