pátek 2. března 2012

Puhoi + aucklanské muzeu

Původně jsem chtěl tento víkend jet do muzea obřich stromů Kauri, ale vše dopadlo nakonec jinak. První důvod proč jsem tam nejel, že slibovali opravdu špatnou předpověď počasí a za druhé jsem se přehlídl při prvním plánování jeden mapový list v autoatlase, takže než bych tam dojel, tak bych mohl jet zase zpět. Je to fakt daleko. A tak novozélandské poznávaní dopadlo nakonec takto.


Puhoi - česká stopa
Puhoi je malinkatá vesnice, no spíše obydlená zatáčka nachazející se na sever od Aucklandu. Na první pohled na ní není nic zvláštního, ale když se začtete do dějin téhlé malé osady zjistíte, že jí založili věřte nebo ne, Češi. V roce 1863 sem přišlo 83 osadníků z Plzně, kteří ale mluvili převážně německy. Dostali zde půdu, ale neměli to ze začátku jednoduché. Všude samý lesy, krajina pustá, Maurové okolo. A tak začli makat - káceli Kauri, stavěli domy, obdělávali půdu ... . A tak je jasný, že moje kroky míří právě do Puhoi hledat české stopy.
Na první stopu narazíte hned, když sem dojedete. Na začátku dědiny je malý křížek s Kristem, který by jste spíše hledali spíše někde na jižní moravě než na NZ. Když pojedete dál, tak narazíte na malinkaté muzeum s přiznačným názvem Bohemian Settlers Museum (muzeum českých osadníků). Zde je malinkatá expozice o tom, jak to měli první pionýři těžté, když sem dorazili. Dále je tu katolický kostel, malý obchůdek co je zároveň i pošta, knihovna velikosti asi tak 3x5 metrů a samozdřejmě hospoda. A ta je úplně skvělá - na stěnách tu visí fotky ze starých časů, bankovky z celého světa, které tu zanechali různí cestovatelé. I české jsem tam objevil. Nechybí kytara a klavír. Nedá mi to, abych se nezeptal, jestli ve vesnici založené čechy nemají i české pivo. A skutečně - mají tu lahváče Budvara 12. Neváhám a hned kupuji. Sice je to asi nejdražší škopek co jsem si kdy pořídil, ale rozhodně to stálo zato. To se prostě musí. Kupuji ještě dva kousky pro Pet a Keatha. A jdu hledat další české stopy. Když chcete něco dozvědět o historii, je dobré zajít na hřbitov. A tak mířím právě tam, s vidinou toho, že tam objevím nějaká česká jména a příjmení. Z počátku objevuji hodně něneckách jmen - nejvíc je tu Wenzlů, Bayerů, Wechů a Becherů. A nakonec přeci jen nacházím jednoho Straku. Takže takhle dopadlo moje pátrání po českých stopách na v Puhoi, ve vesnici založené pionýry z Čech.




Aucklanské muzeum
Televizní rosničky nekecaly - ráno je opravdu hnusně a navíc prší skoro vodorovně, to protože opravdu hodně fouká. Ideální počasí vyrazit do muzea. Aucklanské muzeum se nachází v centru města a je v opravdu hezké, a velké budově. Expozice se tu skládá z několika částí. Je tu oddělení věnované polynézkým národům, jsou tu zvířátka žijící na NZ, věci ze starých časů a hodně věcí z různých válek do kterých byl NZ zapletený. Ale asi nejzajimavější expozicí pro mě je ta o Maorské kultuře. Maorové byli původní obyvatelé NZ a i v dnešní společnosti jsou hodně zastoupeni. Mají dodnes svůj vlastní jazyk a tradice a třeba v bankomatech si jako jazyk pro komunikaci můžete vybrat právě maorsštinu - teda pokud jí rozumíte. Maorové nebyli nikdy jednotní. Na severním ostrově žilo hned několik kmenů, které se mezi sebou navzájem řezali. Paradoxně je sjednotili až angličané, ale o tom až někdy příště.  Expozice je to věru zajímavá. Maorové byli a jsou vynikající řezbáři. Někdy se až nechce věřit, že s primitiními nástroji byli schopni vyřezat tak nádherné věci. Celá výstava je planá různých řezbářských výrobků a dominuje jí 30 metrů dlouhá obřadní kanoe, vyrobená z jediného kmene stromu. No a z čeho jiného by to mohlo být než z Kauri. Ty jsou dnes velmi chráněné a jediná možná příležitost, kdy se může strom Kauri pokácet je právě na stavbu maorské obřadní kanoe. A mají tu jednu super zajimavost pro horolezce - je tu originál cepínu se kterým sir Edmund Hillary vylezl na Mt. Everst a kanínek z Everestu co dovezl své ženě a hrcholové hodinky. Ale co budu více psát - lepší je to vidět. Zde jsou fotky jednak z Puhoi a i z muzea.

P.S. A málem bych zapomněl na výsledky minulé soutěže. Sešli se pouze dvě odpovědi z nichž byla pouze jedna správná. Takže vítězem se stává Bareťák. Ano je tomu vskutku tak, obvodem největší současný strom Kauri na NZ má uctihodných 18 metrů a jmenuje se Te Matua Ngahere (Otec lesa). A jakožto vítěz máš u mě suvenýr z NZ. 



4 komentáře:

  1. Hurá hurá, další výhra je doma:-) Děkuju moc. A hlavně douvám, že ten druhý Honza, který odpověděl správně, nebude uplatňovat nárok na odměnu a bude respektovat právo zadavatele soutěže na výběr výtěze.

    (už mi to učení trochu leze na mozek:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No ja bych se moc byt Baretakem neradoval :-) Protoze vim ze je poctivi a ceny se vzda ve prospech toho kdo opravdu odpovedel dobre :-) a pochopi ze zadavatel si pouze splet jmena. Predem dekuji Honza :-) Plivnik.

      Vymazat
  2. Nazdar Honzové,
    trochu jsem si Vás nechtěně pomíchal. Takže se musím opravit - soutěž o Kauri vyhrál Plivník. Takže opravná gratulace do Prahy. A Bareťáku nefoufej - třeba to vyjde příště. Honza

    OdpovědětVymazat
  3. Jupi jupi vyhra je doma :-)! Dekuji Honza

    OdpovědětVymazat